Kytice
Sobota 18. 1. 2020 byla sobotou věnovanou umění, neb třicet dva osmáků a deváťáků obléklo své nejlepší šaty a vydalo se do Národního divadla v Praze.
Že je tento divadelní stánek pro Čechy nejen historicky cenný, ale především srdci blízký, jsme pocítili už při prohlídce základních kamenů, sálu, teras, schodišť, galerií… Tolik architektů, malířů, sochařů, herců i docela obyčejných lidí vložilo svůj um a své srdce do budování a uchování tohoto národního symbolu!
A co teprve když začalo samotné představení! Vynikající herecké výkony F. Němce, I. Janžurové, T. Medvecké, šumperské rodačky L. Polišenské a dalších nás vtáhly do emocí Erbenova vyprávění podobného životům našich praprababiček a prapradědečků, kteří (podobně jako my) občas něco v životě a ve vztazích pokazili a těžce se potom prali s následky… Představení uzavřely verše navrhující řešení oněch složitých situací: ochotu přiznat vinu a zkusit ji napravit. Že by K. J. Erben vyprávěl tyhle příběhy vlastně taky nám, kdo žijeme ve století jedenadvacátém?
Velké díky patří paní učitelce I. Pavlíkové, která už v srpnu vstupenky i prohlídku divadla zajistila!
A. Havlíčková
Náš výlet začínal cestou vlakem. Po příjezdu do Prahy jsme se přesunuli na Václavské náměstí. Myslím, že není nikdo, kdo by se na tohle místo netěšil. Pedagogický doprovod nám dal asi na hodinu možnost porozhlédnout se po různých obchodech a toho většina z nás využila na nákupy. Poté jsme pěšky vyrazili do Národního divadla. Před představením jsme se zúčastnili prohlídky novorenesanční budovy. Průvodce nám řekl něco o historii a pak už jsme se mohli těšit na samotné představení s názvem Kytice. Hra měla výborné herecké obsazení. Do jedné z hlavních rolí byla obsazena i šumperská rodačka Lucie Polišenská. Zhlédli jsme osm balad od K.J.Erbena. Jsem si jistá, že představení se nám všem líbilo, ale každého zaujala jiná. Většina z nás byla v Národním divadle poprvé a věřím, že to nebylo naposledy.
V sobotu jsme navštívili Národní divadlo v Praze, abychom zhlédli představení Kytice. Na začátku nás čekala prohlídka celého divadla. Viděli jsme tedy sklep s modely divadla a také jsme vyšli nahoru na terasu, kde nás uchvátil pohled na celou Prahu. Celé divadlo bylo nádherně vyzdobené a samotná vystoupení se nám moc líbila. Nejvíce nás všechny zaujala balada Holoubek, ve které se odehrála úžasná scéna s hlavní hrdinkou a šaty, které měly představovat vodu, ve které se dívka utopila. Celé představení bylo okouzlující a všem se nám moc
líbilo. Výlet jsem si moc užila, a kdyby se naskytla podobná příležitost, ráda bych jela znovu.
Tereza Šubrtová, 8. C
